řetězovkaaaa

10. srpna 2007 v 16:09 | ¨muýlahula |  brepty
Táááááááááákže jen ce sem se vratila z Polska konkam že mi muja drahyyyy Ledik dal žetezovku.

ŘETĚZÁK

»Máš rád/a zmrzliny?
jo »A jaká je tvá oblíbená příchuť?
čokolada
»No to je náhoda,moje taky!:)
to je fajn nacpi, si to do prdele

»Kdyby sis mohl/a vymyslet vlastní příchuť zmrzliny,jakou chuť by měla?
masová
»A baví tě tenhle řetězák?
stejně jako me bavi divat se na telenovely
»Tak ještě pár otázek
co se da dělat, hmm vim zbiju ledika muhahaha
»Jakou příchuť zmrzliny ti nechutná?
mango, šmoulove, jahodova bleeee

»
Baví tě tenhle řetězák?:D
no coment
»Tak já končím,napiš teď 3 blogů (mělo být 6 ale mě važne nikod dalši nenapada) kteří to musí udělat(pochop že tohle je řetězák,proto nepiš"Aď si to udělá kdo chce"nebo"Všechny moje SB"atd..) Tady sou: Lestrielka, Vruon, Xmona
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ledik ledik | 10. srpna 2007 v 18:34 | Reagovat

zbit?me?proc?

2 šibal šibal | 11. srpna 2007 v 14:54 | Reagovat

asi si jí nejblíž po ruce

3 ledik, ledik, | 11. srpna 2007 v 22:23 | Reagovat

nebo proto,ze ja jsem ji uvrtal do tehle retezovky :D

4 Istana Istana | 11. srpna 2007 v 23:06 | Reagovat

jo přesne proto ale ty viš že sem ti to codpustila za ty kapitolky*sladky usmev*

5 Vy to víte.... Vy to víte.... | 23. srpna 2007 v 16:20 | Reagovat

Vše kolem utíká závratnou rychlostí. Lidé dospívají, vyvíjí se a hlavně zapomínají. Nevím co mě vede k tomuto zamyšlení, možná je to jen inpuluz, možná je to z popudu, možná je to z toho, jakou mám teď náladu.

Člověk dělá chyby. Vždycky je dělal a dělat bude. Postupem času, jak si uvědomujeme kdo jsme, jaké máme cíle se měníme. Vyvíjíme se a stárneme. Mrzí nás některé kroky, které jsme nuceni dělat, protože tím ztrácíme přátelé, kamarády, ale i lásky a rodinu.

Vzdalujeme se svým dětským snům. Jsme nuceni opustit své nejlepší přátelé kvůli novým ideálům, novým věcem a změnám, které přináší život.

Čím více jdeme kupředu a ženeme se za jistým cílem, tím více se vzdalujeme lidem, které jsme milovali. Vlastně, ti lidé pořád zůstávají v našich srdcích, i když to tak nevypadá. Kvůli tomu, že člověk nemůže dělat to co před tím. Že si někdo nemůže dovolit říct to co dřív.

Možná si nemůže dovolit ani slzy, které by před půl rokem prolil pro přátelé. Realita je tvrdá.

Slzy… Jsou součástí života. Někdy jsou hořké, jindy radostné. Nechci nikomu přinášet bolest. Chtěla jsem abych do vašeho života přinesla aspoň trošku těch šťastných slz, ale chyby, které dělám a udělala jsem Vám přinesly slzy bolesti. Omlouvám se Vám.

Přátelství, někdo to nazývá závazky. Obě možnosti jsou jedno a to samé, řečené jinak. Ne každý závazek musí být nepříjemný a ne každé přátelství je dokonalé.

Někdy nás okolnosti nutí dělat rozhodnutí, kterých litujeme po celý zbytek života.

City musí jít pryč. Někdy musíme býti sobečtí abychom mohli vůbec žít a. A co?

Chtěla bych se ospravedlnit před všemi, které mám ráda, které miluji, kteří jsou mi vším, ač to tak nevypadá. I když s nimi nejsem, nemluvím s nimi, neznamená to, že je nemám ráda. Že pro mě už nic neznamenají. Protože kdyby pro mě nic neznamenaly, tak nepíšu tenhle dopis.

Možná si hodně lidí o mě myslí, že jsem bezcitná mrcha, která se jen přetvařuje. Možná máte pravdu. Máte pravdu i v tom, že jsem arogantní, sebestředná, ledová královna a že se vyžívám v utrpení druhých.

Možná, kdyby jste přemýšleli a pozorně se dívali, zjistili by jste, že je to jen maska, která mi pomáhá se skrýt před světem. A přesto je to má velká část

Skrývám tak svou bolest, jako mnoho lidí.

Byli jsme a pro mě vždycky budete mí nejlepší přátelé, ale je lepší Vás od sebe odehnat. Nechci vás stáhnout sebou na dno.

Možná že nechápete jak to myslím, ale jednou, možná už brzy, pochopíte co to říkám.

Nikdo si nemá zasloužit smrt, nechť jsou jeho činy jakékoliv.

Mám Vás všechny ráda, někoho miluji a jsem zbabělá mu to říct přímo do očí. Možná bych se to měla naučit říkat, ale ono to slovíčko ztrácí váhu, když se říká často, stejně tak slovíčko „mám tě ráda“.

Prosím Vás o odpuštění a pochopení, ale v koutku duše vím, že ho nedostanu, že si ho ani nezasloužím.

Omlouvám se za to, že to píšu do komentářů, ale potřebuji, aby někdo pochopil jak to doopravdy myslím.

Patří to těm, kteří vědí, kdo jsem a pochopili…

Díky

Ps: S každým padlým andělem zhasne hvězda na obloze…

6 Imono Imono | 26. srpna 2007 v 9:34 | Reagovat

a saždym slovem se na srdci objevi nova jizva......

7 Imono Imono | 26. srpna 2007 v 14:08 | Reagovat

a s každým padlým slovem se uděla další jizva na srdci

8 Vy to víte.... Vy to víte.... | 29. srpna 2007 v 14:18 | Reagovat

Každé slovo se zárývá do srdce, když je myšleno upřímně...

A ne všechny jizvy jsou tak strašlivé.... a některé jsou i užitečné...

9 Lenka Lenka | E-mail | 4. srpna 2008 v 16:26 | Reagovat

Prosim tě, to tetování sis nechala dělat v Českém Těšíně? Pokud ano, nevíš jestli mají nějaké internetové stránky? jelikož jsem je všude hledala a nenašla. Tak kdyby jsi o něčem věděl, byla bych ti moc vděčná kdyby jsi mi dala vědět. předem děkuji

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama