Červenec 2007

6.kapitola

26. července 2007 v 23:23 | Istana |  Krvavý měsíc
"Jeee dlouho sme se neviděli Šibale." Ušklíbl se Exk na nove příchozí.
"To ani nepozdravíte staré známe?" zeptala se Gwenevie.
V tom se ozval výbuch a z jedné z bočních uliček vyšli zakuklenci v černých hábitech a
s bílými maskami. Začli ničit vše, co jim přišlo pod ruku. Thomas, Vruon, Ledík, Šibal, Magika se odloučili od zlých, aby bojovali proti smrtijedům.
Za okamžik se zde objevili lide v bílých hábitech a velkým fénixem na zadech.
"Koukám že je tu nějak živo.To za nás nebývalo." Poznamenala Abigail směrem ke svým společníkům, kteří se jen s chladným obličejem dívali na zmatek který vyvolal příchod zakuklenců. Stali teď na kraji dění tak že si jich nikdo nevšímal.
Proti sobe stali Smrtijedi a fénixův řád. Do čela řadu se postavil jeden starej chlap, který na sobě ovšem neměl hábit jako ti ostatní. Jeho hábit byl totiž nebesky modry s nadýchanými růžovými obláčky.
"Odejděte smrtijedi než bude zle!" pohrozil"
"Eh to je ten Broubál co ste oněm říkali?" zeptala se Gwen Exe a přitom se zhnuseně šklebila.
"Hm, jo je to von." Tehdy si jich všimli ostatní.
"A kde je tem Volbermolt nebo jak si to říkal?" zeptala se Abigail
"Kdo ví kde se ten hadi kvicht schovává." Zívl Orion.
"Jak se opovažujete takhle mluvit o našem panovi!" začali na ne řvát smrtijedi
"Budou potrestáni." Vyšel ze stínu domu vysoký muž s hadím obličejem a rudýma očima.
"Tome ode jděte." Promluvil Brumbál klidně k příchozímu.
"Neříkejte mi tak brumbále." Naštval se.
"Zničte je." Rozkázal Voldemort a ukázal na zle. Smrtijedi okamžitě uposlechli rozkazu jejich pana a zaútočili. Většinu kouzel které mířili na ně tvořily kletby smrti. Oni je lehce zlikvidovali bud mečem kterým kletbu poslali zpátky do řad Smrtijedů, nebo magii kterou všichni ovládali. Zachvěli kouzla přestala lítat a všichni smrtijedi i Voldemort, Fénixův řad a Brumbál čuměli jako by spadli z višně.
"Přidejte se ke mě." Navrhl jim Voldemort jen co se vzpamatoval.
"My a proč bychom to dělali?"
"Proč bychom se měli přidat pod prapor stupidního individua který si myslí že je pravý dědic Zmijozela."
"Jak se opovažuješ takhle mluvit!"
"Jak? Hm asi protože sme my všichni znali Salazara." Ušklíbli se.
"Co to plácáte jak byste mohli z nás Salazara zmijozela?"
"Do toho ti nic není ty karikaturo." řekl Exk a rozběhl se jeho směrem. Za chvilinku zmizel a objevil se za Voldemortem, ostří meče přiloženém na jeho krku.
"Zmizni než tě zničíme." Zašeptal mu výhružně tak aby ho nikdo jiný neslyšel.
"Ustup!" zavelel Voldemort, který byl ještě vyklepaný z toho že pocítil chladnou ocel na svém krku. Za chvíli na ulici zbyl jen řad a vyvoleni.
"To byla dobra práce." Pochválil je Brumbál.
"Nechtěli byste se stát členy řadu?" nabídl.
"Hele, co všichni mají s tím že se máme k nim přidávat?" zeptala se Gwen ostatních.
"Tak to netuším, ale asi si mysli že když sme zahnali Voldemorta tak sme na jeho straně." Prohodila Abigail čemuž se všichni rozesmáli.
Brumbál s řadem na ne jen koukali.
"Ahjo, začíná mě to tu nudit." Prohlásil Orion a všichni zmizeli jako by se propadli do země.
*****
Na velké posteli ležel mladík s tmavými vlasy třásl se a po čele mu stékaly kapky potu.
Dovnitř vtrhl vysoký mladík, jeho otec. Sice na to nevypadal, ale bylo to tak. Rychle přiložil ruku na chlapcovo čelo. Cely hořel.
"Sakra." Rychle jej vzal do náruče a odnesl do sklepení.
V jeden místnosti, kde stal velký oltář už na něj čekala zrzavá žena s dívkou, která měla sterine příznaky jako chlapec.
"Sakra, měli sme to tušit."
"Kdo mohl vědět že to prokleti bude pořad účinkovat?" odporovala Lili
"My sme to měli vědět."
"S tím už nic neuděláme musíme začít."
"Máš pravdu." Položil Thomase na oltář vedle Susan.
Oba se postavili opačné strany oltáře Vruon u Susan, Lili u Thomase .
"Voláme vás sily z dob kdy na zemi žili upíři, vlkodlaci a kouzelnici v míru. Voláme vás síly pomozte našim dětem nalez jejich silu. Pomozte jim zachovat jejich životy."
Kolem oltáře se začala stahovat temnota, která houstla a houstla a převalovala se najednou ji, ale prozářilo světlo a temnota se roztrhla na všechny strany. Vruona i Lili to odhodilo na stenu.
"Lil si v pořádku?" přiklekl k ni Vruon
"Ano." Ze směru oltáře se ozvalo dvojí hluboké nadechnuti otočili se.
Na oltáři seděli ti dva, ale změnili se. Oba teď měli černé vlasy a černé oči.
*****
Thomas ležel ve svém pokoji mel za sebou trénink s čítající se z boje se zbraněmi, běhání, blbnuti na mudlovských posilovacích přístrojích, ale taky kouzleni myšlenkou. Už dávno mu to nevadilo zvykl si na tvrdý režim a uklidňoval ho fakt že do cvičeni byla zapojena i Susan, která se den po svém prvním tréninku nemohla ani hnout po pravdě to nebylo jen ten první, ale i par po něm.
Skočil se ještě osprchovat a pak zamířil do knihovny.
Hledal už skoro měsíc zítra mají jet do Bradavic kde bude znovu zařazeni
*****
Je 1. září Clochetteovi a spolu s par jejich přáteli stali na nástupišti 9a ¾. Loučili se svými dětmi.
Thomas se rozhlédl po nástupišti a uviděl zaplavu rudých vlasu.
Weaslyovi napadlo ho hned. Byli tam všichni, vypadali smutně moc se mezi sebou nebavili. A najednou mu začlo být toho lito, vždyť oni si nezasloužili trpět za to co on udělal.
"Co se děje Thomy?" zeptal se Vruon
"Já- já vidím své přátele. Je to zvláštní pocit, já je znám a oni mě ne. Nemůžu jim říct kdo jsem a přitom se mi po nich tolik stýská.
"Neboj to přejde." Položil mu Vruon ruku na rameno.
"To nikdy nepřejde." Smetl jeho ruku a nasedl do vlaku
Seděl v prázdnem kupé.
Jak s nimi jen budu moct promluvit oni mě nebudou poznávat. Hlavou se mu prohnalo ještě hodně myšlenek ze kterých ho vytrhlo otevřeni dveří. Dovnitř vešla Susan s Bilym a Bobim.

*Nový vzhled*

25. července 2007 v 6:03 | Istana |  brepty
Je tu novy vzhled. vim že sem už nikdo nechodi ale je to promě.

1. Kapitola

25. července 2007 v 6:02 | Istana |  Byt či nebyt.
Vysoký Mladík seděl na okně jeho pokoje. Někdo zaklepal, do vnitř vešla žena s krátkými vlasy červené barvy a modrýma očima.
"Ahoj." kývla na něho
"Čau segra co potřebuješ?"
"Aaale jen sem se stavila, chtěla sem se poptat jak se vám vede ve škole." ušklíbne se.
"Ale docela dobře dneska sme měli jen 5 hodin ale vona má ještě šla na to kresleni.." zlomyslně se usměje "už by tu měla být."
To se už ale z pokoje za stěnou ozvaly rány jak něco spadlo na zem a pak hudba která byla utišena těsnícími kouzly, takže nikdo v celém dome už nic neslyšel.
Vyměnili si pohledy a pak se rozesmáli.
"Tomu se říká předpověď.."
"Co kdybychom ji zašli trošičku přivítat?" zeptal se nevinně mladík
"No bracha kam na ty nápady chodíš." divila se dívka
"Tak pod Jani zajdem na návštěvu." zmizli z pokoje.
Opatrně přešli ke dveřím do pokoje jejich sestry. A vpadli dovnitř, nečekali ale že hned po tom co se dovnitř dostanou chytí se do pavučiny.
"Aaaaale koho pak to u nevidím. Takže jste se konečně chytli do mé sítě." šklebila se na ne posměšně nejmladší členka rodiny.
"Nooo víš my sme šli jen tak kolem a chtěli jsme se na tebe přijít podívat." Vymlouvali se
"Aha a proto ste nezaklepali, co sourozenci moji milí?"
"no ano chtěli jsme tě překvapit."
"No ale vypadá to že sem překvapila já vás."
"Dobře, dobře pro dnešek si vyhrála, ale teď nás už pust."
"Jak chcete." v mžiku oba skončili na zemi.
"Mohla si šetrněji to by tě nezabilo." zvedali se
"To mohla, ale přišla bych o tu podívanou na vaše obličejíčky."
"Potvoro."
"Taky tě miluju."poslala mu vzdušný polibek.
"No nic tohle se nepodařilo musím už do práce. Mějte se." Zvedla se jejich nejstarší sestra a odešla."
"Tak co podniknem my dva?" zeptal se.
"Co tahle se zajit okoupat?" navrhla .
"Fajn nápad." Byl vystrčen před dveře
Ahjo pomyslel si pobaveně a zamířil do svého pokoje aby se převlekl.
Stal na prknu, nad jejich bazénem a rozhodoval se jestli má skočit, když ho najednou někdo strčil.
"Aaaaaaaaa" zmizel pod hladinou.
"Ty potvoro malá!" začal vřískat " počkej až se mi dostaneš pod ruku Ivo!"
"Bojím, bojím ušklíbla se na něj Iva a skočila za nim šipku.
"Aha už si tu" vrhl se na ni aby ji potopil."
"No tak Danouši vždyť víš že v tomhle bazénu se nedá utopit."
"Ahjo, zatracený kouzla."
"Tak co bracha jak se ti vede ve famfrpálu? Kdy mate tréning?"
"Ale je to super noo trening je dneska v pul třetí."
"A to ti nevadí že už je čtrnáct čtyřicet pět?"
"A sakra, sakra. Musím dělat."
"Jo nechceš jit semnou?"
"Můžu? Vzpomínám že minule nebyli ostatní moc nadšeni."
"Ale to si jim neukázala jak lítáš, mysleli si vo tobě že se na košte bojíš."
"Aha ok tak to du." Usmála se na něj.
Za chvíli už byli oba ve sklepě kde měli přemisťovací portál. stačilo položit jen dlaň na kamen ve zdi a pomyslet na místo kde chcete byt a už ste tam byli. Bylo to mnohem pohodlnější a rychlejší než přemisťovaní a hlavně bez jakéhokoliv hluku.
Držel své zavodni košte Klomuvku 1025 jedno z nejrychlejších košťat a Iva měla svou Bazuku 1450.
Objevili se v prostorné místnosti ve které se nacházel krb, a ve zdi byl zabudován portál.
V převlékárnách se oblekli a pak vyšili na hřiště nikde, nikdo.
"Hm Dany není to divný? Je už dávno pul a nikde nikdo."
"No jo to je. A co je dneska za den?"
"Středa."
"Aj."
"CO aj?" zeptala se nebezpečně.
"Noo ve středu je ve čtyři."
"Já tě asi zastřelím." Vrazila mu lehký pohlavek.
"No co tak si zalítáme než přijdou ostatní."
"Fajn."
"Dáme honičku?"
"Jasně." Ušklíbla se a už oba byli ve vzduchu.
"Heeeeeeeeeeeeej Danieli sleťte dolu!" oba se poplašeně podívali na zem, kde stal zbytek Danielova družstva a trenér. Oba slétli dolu. Daniel se dostal na pevnou půdu tak že udělal kotrmelec a ve vzduchu chytl košte a s pokrčenými koleny zůstal na zemi.
Všichni na ně čuměli až promluvila Katka střelkyně v jejich družstvu.
"Mysleli sme že neumíš lítat."
"To ste mysleli špatně." Usmála se zářivě Iva
"Koukal sem že ti to de a s Danielem si sehraná nechtěla by si vzít místo našeho třetího střelce?"
"Hm ne diky.
"škoda a zahraješ si aspoň s námi?"
"Ráda."
Daniel sedel na své posteli s ručníkem kolem boku. Rozhlédl se, naproti dveřím bylo obrovské okno, které vedlo do zahrady hned vedle stal obrovsky stul, na kterém byl počítač a prostor na práci. Přes pohodlné křeslo tmavě modré barvy, byl přehozen bílý přehoz. Který ladil ke zdem a bílým dřevem které obkládalo dvě steny a nábytku. Postavil se a přešel k velkému zrcadlu. Ne že by se nějak moc interesoval o svůj zevnějšek, ale dala mu ho sem kdysi mamka protože byl pořád špinavý.
Jednou to ještě bylo v té době co chodil na kouzelnickou přípravku mu Iva nechtíc začarovali zrcadlo tak, aby v něm viděl starýho vrasčitého chlápka z jednoho hororu, na který se spolu dívali. Měla to byt pomsta zato že ji strašil. Když se tam podíval poprvé strašně ho to vyděsilo.
Teď se tam podíval znovu jako před šesti roky.
Ale místo toho hnusného dědka viděl vysokého kluka s tmavě hnědými až černými vlasy, vypracovanou postavou a potom se pozorně zahleděl na obličej. Mel jemné rysy a růžové rty, nos byl přiměřeny ani malý ani velký, a pak jeho oči byli zelené jako zeleny balakryl, duhovka byla orámovaná šedavě-zelenou. Pohledem sklouzl na čelo kde se pod prameny vlasu ukrývala jizva ve tvaru blesku.

Prolog- Za jednoho deštiveho dne

25. července 2007 v 5:58 | Istana |  Byt či nebyt.
Je rok 1995 a na ulici v malém městečku se potuluje malý tak 3 lety chlapec. Vůbec to tu nezná je dezorientovaný z toho že slyší hovor, ale nerozumí ani trošičku.
Přešel přes náměstí zabočil kolem jednoho domu na kterém byl namalovaný erb. Rychle šel rovnou ulicí kolem různých domů. Najednou se rozpršelo a z jednoho domu se zeleným plotem vyběhla holčička tak stejně stará jak on.
Točila se kolem do kola a smála se jemným kapičkám deště ,které padaly z nebe na zem a smývaly tak špínu a prach letních dnu. Jak si v tu chvíli přál aby ji rozuměl aby si s ni mohl hrát. Cítil zni něco zvláštního, měl pocit jako by to už kdysi poznal, ale nemohl si vzpomenou. holčička k němu přišla a řekla.
"Ahoj. nechceš si jit hrát?" a on, on jí rozuměl rozzářil se a kývnul na souhlas, holčička se usmála chytla ho za ruku a spolu skákali v dešti.

dalši oči

17. července 2007 v 18:42 Gothik
vyjadřete prosim svuj nazor na tohle

LALAAAAAAAAAAAAAAAAAA

16. července 2007 v 21:37 | Istana |  brepty
Hohoooooooooooooooooooooooo můj Bracha se zasnoubil se svou holkou. Chápete to můj pošahanej starší bracha se zasnoubil!!!! Nechápu jak se to mohlo stát von je debilní blb s pošahanejma kecama a vona je super holka s dobrou hlavou. Úplný opak!!! Ale taky se to dalo čekat chodí spolu už minimálně 5 let a už si zařizuji svůj vlasní byt sice v podnajmu, ale brzy si budou stavět barák!!! Když se nad tím den zamýšlím jestli jejich budoucí děcka budou po brachovi asi je zastřelím!