5.kapitola

29. června 2007 v 22:07 | Istana |  Krvavý měsíc
Tato kapitola je věnovaná všem kterým dnešnim dnem zkončil školni rok a taky pro meho kamarada Ledika s kterym si rada povidam přez ICQ.
Dnes si odpustim sve sebelitostive i když pravdivé kecy. Prosim komentujte každy važ komentař mě dokaže zahřat na srdci.
"Ahoj sophie." Pozdravil Vruon
"Zdravím pane Vruone."
"Dlouho jsme se neviděli."
"To je pravda měla jsem práci, hodně práce." Přehodila si vlasy přes rameno.
"Otče představil bys nás?" zeptala se a pohledem se vpíjela do Harryho smaragdových oči.
"Ah promiň" usmál se Ledík "Thomasi tohle je Sophie Felidae moje jediná dcera. Sophie Tohle je Thomas Clochette jeto syn tady Vrua."
"Tak že on je ten ztracený?"
"Jak to víš?"
"Pochybuji že by ti dva prcci přes těch deset let tolik vyrostli."
"Omluvte mě jsem unavená a musím si vybalit věci."Odešla.
"Teda Ledíku nevěděl jsem že máš dceru."
"No jo, ale kdyby ses pořádně díval, tak by sis všimnul obrazu na kterém je vyobrazena." Šklebil se na něj Ledík. "a dokonce tam je i popisek."
"A kde je její matka?"Zeptal se Thomas. Ledík v odpověď na tu otázku zdřevěněl a když se na něj podíval řekl."
"Zemřela."
"Aha promiň, to mi je lito nevěděl jsem to."
"To nic." Usmál se na něj Ledík " co bylo, bylo."
*****
Thomas se procházel po panství, když zahledl nějakou postavu zahnout za roh.Ze zvědavosti se vydal za ni. Procházeli mnohými chodbami až se dostali do jedné skoro nepoužívané. Všude byly pavučiny a prach. Zahnul za roh a tam uviděl Sophii jak se přibližuje k závěsu na stěně. Stáhla zavěs, a odstoupila par kroku. Najednou Harry uslyšel příjemný hlas.
"Rada tě zase vidím."
"I já tebe."
"Někdo tě sledoval drahá. A teď poslouchá." Sophie se vztekle otočila směrem k místu kde se skrýval Thomas. Přehodila přes rám zavěs a vydala se k jeho ukrytu.
Thomas rychle vyběhl snažil se najít správnou cestu a nakonec ji po tak pěti hodinovém bloudění našel. Zmoženě se dovlekl do svého pokoje a padl na postel předtím než se propadl do spánku podíval se na hodiny na kterých byla půlnoc.
Ocitl se v zvláštní místnosti. A uslyšel šepot.
"Ty jediný můžeš spasit dobro, ty jediný dokážeš vrátit mrtvého, který byl zabit v dávnem věku. Musíš najít knihu Archandělu je v ni ukryto mnoho tajemství"
"Ale kde ji mám hledat?
"Tam kde se nebe dotýká země a slunce zapadá rudé."
Probudil se.
Ale kde je to místo?!
*****
Byl v knihovně v jejich domě. Procházel se mapami, ale pořad nic nemohl najit.
Najednou do místnosti vtrhla Susan.
"Poj, je tu Ledík s dcerou."
Thomas urychleně vstal. A následoval Susan do salonku.
"Ahoj." Pozdravil Ledíka sedícího v pohodlném, modrem křesle. "Kde je Sophie?"
"Někde se prochází nejspíš je, ale u lesa vždycky když tu jsme je tam."
"Diky" otočil se a odcházel ale u dveří ho zastavil Ledík a ještě řekl."
"Thomasi já vím že se ti Sophie líbí, ale ona je starší než ty."
"A co má byt? Víc jak 17 ji byt nemůže."
"Ale muže a je, je ji totiž přes 1000 let."
"COŽEEE?!! No ano ji je přes 1000 let víš diky mě a její matce nestárne její tělesná růst se zastavil na 16 rocích."
"Aha.." zmizel z místnosti.
Zamířil k lesu, prošel kolem nádherného jezera a už byl na kraji lesa.
Slyšel nějaké zvuky. Zamířil za na místo odkud vycházeli."
Na palouku se prali medvěd a "SOPHIE!"
Ti dva nic nevnímali jen se prali dal, ale ani jeden z nich nepoužil nějakou zbraň, když tu najednou medvěd Sophii podrazil tlapou nohu a ona skončila na zemi.
Thomas to nemohl vydržet. A vyslal na medvěda kouzlo. Do cesty kouzlu se však postavila Sophie a kouzlo zničila."
"Co si myslíš že děláš?!" výhružně šeptala, až mu přejel mraz po zadech.
"no…no já chtěl jsem ti pomoct.."
"Další chlap co si mysli že ženy nic nedokážou kromě žehleni a praní, ale ty ještě uvidíš!" přešla k němu a vrazila mu silnou facku. Pak se otočila a za chvíli ji nebylo.
Thomas jen nechápavě zíral na místo kde před chvíli Sophie. Potom se sebral a zamířil domu."
Vešel do salonku a viděl Ledíka s ostatní v družném hovoru, když si ho všimli ztichli
"ehm co se stalo?" zeptal se Vruon hledíc na chlapcovu oteklou tvař.
"Nic jen sem se kapinku nepohodl se stromem."
"tak to jo a my mysleli že se mezi tebou a Sophii něco stalo."
"Cože proč?"
"Protože tady vešla a oznámila že odjíždí, neboť nemá náladami na primitivní muže." Thomas se začervenal.
*****
Thomas, Susan, Kity, Katy, Bily, Boby a jejich rodiče spolu s Ledíkem, Šibalem, Magikou byli na Příčné ulici. Tento rok měli Bily a Boby nastoupit do bradavic a společnost jim budou dělat Susan a Thomas, kteří půjdou do 6. ročníku. Potřebovali koupit pár věciček. Museli se rozdělit Thomas, Susan, Ledík, Vruon šli spolu, prvně zamířili k Madame Malkienové pro habity.
Thomas se koukal po obchode na židličce stala Susan a Madame Malkienová ji špendlila hábit. Nedaleko sedel zbytek jeho skupinky a něčemu se smáli.
Díval se po různých látkách, když najednou postřehl za výkladní skříni nějaké zvláštní lidi.
Byli čtyři. Jedna dívka s černými vlasy a bledou pleti. Na sobě měla černo černý plášť pod kterým měla kalhoty z černé kůže. Připadala mu známá, ale nevěděl odkud.
Další byla dívka měla hnědé vlasy po lopatky ve kterých měla rudé proužky. Na sobě mšla tmavě modry plášť a pod nim černé kalhoty.
Potom tam byl Vysoký blonďák v černém plášti, tmavě zelené košili a černými kalhoty.
Potom tam byl další mladík s krátkými černými vlasy, na sobe měl tmavě zelený plášť pod nim bílou košili a černé kalhoty.
Nikomu nemohlo být více jak devatenáct a míň jak sedmnáct, všichni byli moc pěkní a nevinni jen jejich oči vypovídali o tom že není lehké si s nimi zahrávat. Stali právě u jednoho venkovního pultu a prodavač jim něco nabízel.
"Co to tam máš?" zeptal se Ledík který si ho všiml.
"Ale nic." Odstoupil a Ledík se mohl podívat ven když mu pohled padl na čtveřici nevěřícně ustrnul.
"Vru máme návštěvu."
"Cože? Nechápal Vruon.
"Podívej se " a odstoupil od okna. Vruon se nahnul a zaklel.
"Co se děje tati?" zeptal se Thomas Vruona ten se na něj zamyšleně podíval
"Pod s náma musím ti někoho představit." A už vycházel z obchodu přikazujíc Susan
"Zůstaň tu a ani se nehni!" Thomas a Ledík ho následovali.
Na ulici zamířili k té skupince kterou pozoroval.
"Koukám že jste zase spolu." Pronesl Vruon. To se na něj všichni otočili.
"Ah, dlouho jsme se neviděli"promluvila černovláska a pohrdavě se na ně koukala.
"Vidím že máte někoho nového, ztráta Teonera musela byt hrozná že jste se ze zoufalství vybrali jeho." Šklebila se brunetka.
"Takže Thomasi Clochette," usmáli se zlí nebezpečně na jejich překvapené pohledy.
"Dovol abych ti představil naši skupinu: Exk Abrojoso" ukázal Blonďák na toho mladíka s černými vlasy a hlubokými hnědými oči, " Abigail Blaisi Fervente" černovláska s šedýma očima. " a Gwenevie Rose" ukázal na brunetku a hnědýma očima." A já jsem Orion de Cardi." Posměšně se uklonili.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kika Kika | Web | 29. června 2007 v 22:08 | Reagovat

hojkyy, mam bleskovku, plls zapoj sa diiki :)

2 jáááááá jáááááá | Web | 29. června 2007 v 22:08 | Reagovat

ahoj. přihlaš se do soutěžer o nej blog. Mo se mi líbí tvůj blogísek. MOc se ti poved. :)

Byla bych ti moooc vděčná kdyby ses přihlásila. Každý soutěžící dostane za přihlášení děkovný diplomek :)

Na tvém blogu bych ti posílala zprávy, jak probíhá SONB takýže by si měla o všem přehled.

Předem mooooooc děkuju. :)

3 Ledik Ledik | 29. června 2007 v 22:17 | Reagovat

parada,diky za venovai,ale neslibila si mi nahodou sarvatku?

4 Istana Istana | 29. června 2007 v 22:19 | Reagovat

Le když ty si tak nalehal abych to dokončila.

5 Vruon Vruon | 30. června 2007 v 14:30 | Reagovat

pěkný

6 Exk Exk | 12. července 2007 v 9:44 | Reagovat

SUPERRRRRRR

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama