Ola letiope Samara

8. února 2007 v 18:44 | Istana
Bojím se toho že mě má někdo rad, ne proto že já ho nemam rada, ale proto že v mojem živote toho nikdo nebyl schopny a on byl naplněný jen lžemi,slzami a falešnými city. Možná mě nechápeš, já sama se taky nechápu a opovrhuji sebou nejsem nic, jsem nula kterou nikdo nepotřebuje která přežívá jen proto že si ji nikdo nevšímá. Omlouvám se všem a hlavně tobě já nedokážu znovu slepit svou masku odpusťte.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Samariel Samariel | Web | 8. února 2007 v 19:06 | Reagovat

Faber est suae quiquefortunae....

Často se člověk sám sebe ptá, jestli dokáže mít rád. Bojí se přijmat cizí přátelství i lásku. Všechno je to jen strach. Strach ze zklamání a bolesti. Protože zklamání bolí. Nepřítelem člověka je čas. Lidé se postupem věku odcizí a dospívají. Čím více jsme starší tím je to horší. Na věku nezáleží, ale teď když se na svůj život dívám s odstupem, zjišťuji, že nic není trvalé a stálé. Lidé, které jsem měla ráda, nebo jsem se o to pokoušela jsou mrtví. Myslela jsem si, že jsem je milovala z celého svého srdce, ale uvědomila jsem si, že to neumím. Nejde to. Nikdo mě té lásky nenaučil. Poslední dobou si připadám jako někdo cizí. Dívám se na sebe a jako bych to nebyla já. Vždy jsem byla ledová a zlá. Teď sem na povrchu otevřená a veselá, ale u vnitř vždy budu taková jaká jsem byla. Člověk se nikdy nezmění. Jednou v životě jsem doopravdy milovala.... Ale to už je pryč... Láska zemřela a já žiju, ale ten cit co jsem chovala v srdci, jsem pohřbila s ním. Snažím se nastavovat své srdce slunci, ale paprsky nedokáží proniknout tak silnou vrstvou ledu.

Bojím se vás mít všechny ráda a navíc... Doma mě to nikdy nikdo nenaučil...

2 šibal šibal | 11. února 2007 v 9:35 | Reagovat

mám dojem... že se rozbrečím 8_(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama