Únor 2007

olad ikemos eleo otereo olae omora

24. února 2007 v 0:22 | Istana Fervente |  basničky a hlouposti
Ty jsi můj rytíř,
z oblohy plné hvězd.
Ty Jsi můj bratr,
který jde se mnou,
Cestou z cest.
Ty jsi má voda života,
která mi z žil stéká.
Ty jsi má touha zůstat byt,
která mě drží v kovech.
Ty jsi jak svit měsíce,
pana bych nočních mur.
Ty jsi jak zpěv sirén,
co se mořskou krajinou line.
Ty jsi jako rubín z mušle,
co vypad ze srdce.
Ty jsi jako popel růže,
co vefoukan byl do duše.
Jsi jako jed kobry,
co dostává se do srdce.
Jsi jako lektvar zhoubný,
co nezastaví přemůže.
Do noci křičím,
Miluji tě bratře!!

3.kapitola

23. února 2007 v 22:17 | Istana Fervente |  Krvavý měsíc
Tydy máte 3 kapitolku. Snad se vam bude liiibit!!! Venuji ji Vruonovi kteremu se nelibilo že bych mu venovala slash.
Upozorneni na tuto kapitolu bylo použito kouzelne pismo ktere se vyjevi jen tem kteři me zabili!!!

dolzz

20. února 2007 v 22:02 | Istana Fervente |  brepty
elouai's doll maker 3

oooo

19. února 2007 v 23:23 | Istana Fervente |  drablle
Moje prvni drablle budte jemni
******
"Temny pane."poklekl před Voldemorta Malfoj Senior a zlomil si zub jak uklouzl na gumové kachničce.
"Co chceš Malfoji." Zeptal se nebezpečně Voldemort když ho Luciusek vyrušil z kousaní nehtu.
"Pane přišel váš nejvěrnější smrtijed." Pravil Malfojík a lízal lízátko.
"Přiveď ho."znuděně si poposedl.
"Aaaaaa jsem rad že jsi mě navštívil Tree. Jsme s tebou velice spokojen, jsi mým nejlepším pomocníkem, proto ti dam navrch." Odmlčel se a rozhalil si hábit, aby šlo vidět jeho růžové krajkové prádlo.
"Vem si mě." Klekl si před něj trhajíc hábit a dávajíc na obdiv růžové podvazky.
A Tele se na něj jen tupě dívalo.

2.kapitola

11. února 2007 v 20:14 | Istane Fervente |  Krvavý měsíc
Takže za tuhle kapitolu podekujte Vruonovi ktery zverboval lidi a ti mi sem hodoïli koment.
Přeji hnusne čteni.
Z pod peřiny se vysunula noha následovaná druhou a pak celým tělem. V dřevené místnosti se vztyčila postava mladé tak 17 lete dívky která se protáhla. Zívla a šla se podívat z okna. Venku byla noc ale na horizontu se již pomalu rozednívalo. Rozhodla se že bude muset zjistit kterého je, navštívit své dávné přátele a zjisti jestli se ostatní už probudili. Vzala si svůj plášť a vyrazila ven.
Sedel v pokoji a přemýšlel o celém dni.Ráno se tu ocitl a poznal Ledíka, který se ukázal jako přátelský a dobrosrdečný společník. Ukázal mu cely dům, nebo spíš zámek, kde jak se dozvěděl byla základna vyvolených na straně dobra. Zde se všichni budou scházet a také mu řekl že za týden, budou svoláni všichni ostatní, aby se s nimi mohl poznat.
Ozval se zvonek a na zrcadlu se objevil nápis večeře čekám tě dole. Pak se nápis vytratil. Rychle se zvedl z postele a vřítil se jako blesk do jídelny.
Na prahu se však zarazil v jídelně nebyl jen Ledík, ale také nějaký muž.
"A Harry tady jsi chtěl jsem ti představit jednoho z bych nejlepších přátel Armoka, je jedním z nejlepších zaklínačů v zemi, Armoku tohle je Harry Potter." Představil je navzájem
Harry přišel bliž a přijal mužovu ruku tu stiskl a prohledl si muže z blízka. Měl dlouhé černé vlysy, do čela stáhnuty klobouk a na sobe měl dlouhý černý plášť s otrhanými okraji a vysoké boty poznamenané mnohými cestami.
"Těšíme Harry jsem rad že tě poznávám."
"Taky mě teši pane Armoku."
"Prosím tě, tykej mi připadám si strašně starý."rozesmál se přívětivě a hodil sebou do židle. Harry se taky posadil, vzal si snídani a poslouchal o čem si ti dva povídají.
"A kdy že to chceš všechny svolat?"zeptal se tak kolem desáté večer Armok.
"Už sem je informoval tak za dva týdny tu všichni budou někteří rychleji, jiní později podle toho kde zrovna teď jsou."
"Harry radši jdi spát zítra tě čeká náročný den tady s Amokem tě začneme cvičit. Budem tě čekat dole v 7:00."
"Dobře dobrou noc." Zvedl se a zamířil do postele.
****
Místnosti se rozlehlo bušeni. A po nich následovaly kroky směřující k dveřím. Pak do místnosti na chvílí zavanul čistý vzduch, který rozvířil prach a dovnitř vpadla dívka. Ta pak lehce tanečním krokem následovala sluhu do salonku v patře. Na schodišti se od ni odpojil a ona sama vešla do místnosti.
U zapáleného krbu seděli v pohodlných křeslech dva chlapci a když zaslechni zaskřípaní dveří otočili se k nove příchozí.
"Aaaaa podívejme se kdo přišel za dávnými přáteli vidíš ji upířici?" zeptal se posmešně hnědovlasý muž. Se sklenkou v ruce.
"Jistě že ji vidím Exi ." promluvil blonďák a šel dívku přivítat.
"Vítej zpátky docela ti to trvalo."
"To sice ano ale aspoň jsem už tady a už sem i jedla."sedla si do křesla
"Aaaaaaaa tak ty jsi už jedla to je dobře."
"Kolikátý je vlasně rok?"
"Je rok 2006 drahá."
"Takže jsem spala 1000 let a kde vůbec jsou ostatní?"
"Nevíme po tom co si zabila Teonera žádná se nevrátila z "návštěvy" a pak si zmizla i ty.
Dveře se znovu otevřeli a dovnitř veška dívka v mramorovém plášti.
"Podívejme se, další ztracená ovečka." Usmál se Hnědovlasý chlapec a napil se ze skleničky.
Dívka si sundala plášť a položila ho na opěradlo křesla.
"Nebuď škodolibý Exi. Ty si nespal 1000 let." Ušklíbla se hnědovlasá dívka a posadila se do volného křesla vedle černovlásky. Blonďák ji podal skleničku s pitím, kterou přijala a začla živa debata.
"Myslíte že přijde?"
"Kdo ví co se ji mohlo stát."
*****
Harry vstal přesně v 6:45 aby se stihl umyt a obleknout, pak seběhl dolu do jídelny kde na něj už čekal Armok s Ledíkem, aby začla jejich další hodina.
Byl na základně už osm dni a za tu dobu se změnil sice nepatrně ale změnil se. Jeho tělo už nebylo jen kost a kůže, začaly se mu rýsovat svaly, jeho oči se mu zlepšili diky jeho nové moci. Začal trénovat zvěromágství.
"Dneska začneš sám oběhneš pětkrát pozemky a pak půjdeš do tělocvičny tam už budeme my ale předtím si musíme něco zařídit."oznámil mu Ledík a s Amokem zmizli v postranních chodbách."
Harry jen pokrčil rameny a vyrazil na pozemky. Za hodinku se dostavil do tělocvičny. Tam na jen už čekal Ledík s Amokem ale míst obvyklých "mučících" nástrojů měli o steny tělocvičny opřené různé zbraně.
"Harry dohodli jsme se že už začneme s výcvikem se zbraněmi."
"Začneme s kordem pak přejdeme na dřeveny meč a pak na pravý meč." Hodil mu kord. A výcvik začal.
Pod dvou nekonečných hodinách se Harry odplížil do svého pokoje, dal si sprchu a zmoženě padl na svou postel.
Páni ti mi dali zabrat. A to jsme cvičili jenom dvě hodiny.povzdechne si.raději zavřel oči a ponořil se do říše snu.
Probudil se když se začalo smrákat. Protáhl si namožené svaly a šel si do koupelny dat další sprchu. Potom si oblekl jeansy s bílým tričkem a vyrazil dolu.
Před vchodem do salonku vedle jídelny se zastavil uslyšel totiž čtyři hlasy dva byli Ledíka s Amokem ale ty druhé dva nepoznával.
"A kdyže nám ho představíš?" zeptal se dívčí hlas
"Brzo už se myslím probudil."
"A je vážně takový, jako si nám říkal?" zeptal se tentokrát mužsky hlas.
"Ano je." odpověděli Ledík s Amokem uniso .To se Harry osmělil a zaklepal.
"Dále" vyzval ho Ledík a on vstoupil.
Ve křeslech sedel Ledík, Armok, tak 18 lety chlapec s krátkými hnědými vlasy a tak 17 letá dívka s špinavě blonďatými vlasy. Oba vypadali sympaticky a přátelsky.
"Teší mě říkají mi Magika." Představila se dívka a podala mu ruku.
"Harry."
"Já jsem Šibal a neptej se proč, já sám to nevím." Ušklíbl se chlapec směrem k Ledíkovi a taky mu podal ruku."
V místnosti se najednou utvořil větrný vir a z něj se pak utvořil chlapec, měl černo černé vlasy a byl oblečen v rudém plášti. Mile se na ně usmál.
"Konečně vás zase vidím přátele sice nejste ještě kompletní ale to nevadí."
"Kde se tady bereš Tonere." Zeptal se šibal
"Aaaaaaaale jen sem si řekl že zaskočím pozdravit své přátele a podívat se na svého nástupce." Otočil se k Harrymu "doufám že tě nechtějí uštvat."
"Ne, je to v pořádku děkuju." Nesměle se zazubil Harry.
"Přišel jsme vám říct o tom že dvě se již probudili ale třetí se ještě neprobudila."
"Ale jak to?"
"To já nevím Magiko." Povzdechl si.
"Ani nevím kdy se probudí. A ni kde je. Mohli bychom ji mít pod dozorem ale nevíme kde ji najit."

*o*

11. února 2007 v 15:40 | Istana |  brepty
Chci řict že moje "povidky" namaji žadnou navaznost na sebe navzajem i když tam budou stejne postavy. Ale každy bude mit jiny dej a svou halavni zapletku.

Ola letiope Samara

8. února 2007 v 18:44 | Istana
Bojím se toho že mě má někdo rad, ne proto že já ho nemam rada, ale proto že v mojem živote toho nikdo nebyl schopny a on byl naplněný jen lžemi,slzami a falešnými city. Možná mě nechápeš, já sama se taky nechápu a opovrhuji sebou nejsem nic, jsem nula kterou nikdo nepotřebuje která přežívá jen proto že si ji nikdo nevšímá. Omlouvám se všem a hlavně tobě já nedokážu znovu slepit svou masku odpusťte.

když mi ma prasknout srdce

8. února 2007 v 18:41 | Istana |  basničky a hlouposti
Bojím se toho,
mít někoho rada.
Bojím se toho,
být milována.
Bojím se toho,
byt úplně sama.
Bojím se toho,
byt s tebou sama.
Bojím se,
srdce na dlaních nosit.
Bojím se,
srdce schovat si za zdi.
Bojím se,
své duše.
Bojím se,
svého srdce
Bojím se žit,
bojím se byt.
Proč mam tu byt?!
Za živa hnit?!
%

Jednorožci

7. února 2007 v 18:54 | Istana |  basničky a hlouposti
Jednorožec planí pádí,
jeho stádo za nim pádí.
Máš je jako na dlani,
tak pro štve oči plakají?
Ne sněhové podložce,
slza padá ve vločce.
Roztápí se na dlani,
tak proč tvé slzy stékají?
Vítr fouká,mlha padá.
ty mě už víc nemáš ráda.
Proč mě srdce svíraj kleště,
proč se mi do pekla nechce?
Jeden pohled bolestný,
krev už stéká po klesti.
A z oči padá zmrzlý sníh,
tak proč nejedem na saních?